Říkejte mi zahradníku!Páni! Stala se neuvěřitelná věc! Vykvetla mi orchidej! Mě!!! Mě všechny kytky co nemají tuhý kořínek nějak vždycky pojdou. Zahynou aniž bych chtěla. Silní jedince se drží. Ale to bude spíš péčí mého báječného muže. Však díky němu i já kvetu :-))). No, ale vraťme se k orchideji.
Přesto, že nemám pěknou pověst co se pěstování květin týče, přesto mi Tom projevil důvěru ( nebo si spíš říkal, že si kytku ohlídá? ) a dostala jsem orchidej. Jak já dlouho po ní toužila. Hned jsem se začala bát, že brzy umře :-(. Když vydržela týden dostala jsem další dvě, aby na okně nebyla ta jedna sama. Za měsíc té nejmenší odpadly květy. A ejhle! Je to tady, jsem si řekla. No, to asi pojdou i ty nevykvetlá poupátka :-(. No ale ne!!!! Vykvetla! Vykvetla! A já se o ně starám! A sama! Jupííí!
