211.den

Výletíme...

V lanovce měli kluci oči navrh hlavy. Ač se bojím výšek, tak to byla paráda.


A tady jsme pospolu v parku s miniaturama. Bylo to tam parádní a bavilo to i kloučky. Ještě je jeden park v Ostravě, ale tam nevím zda by mě Tom vzal....

146.den

Ve znamení křidýlek

Samo, že těch nafukovacích. Z loňska žádné nevydržely, tak jsme s Filípkem vybrali jedny Tončíkovi a jedny Filípkovi. Hned je museli prubnout alespoň ve vaně. :-)

145.den

Káď

Na velký bazén se zdá dědovi ještě brzy, vzhledem k předpovědi počasí, malý bazének je píchnutý a tak přišla káď vhod. Koupala jsem se v ní jako malá s bráchou a co jsme se v ní vyblbli! A teď je řada na klucích. :-)

143.den

Dnes jsme byli hned ráno v Academicu, odpoledne v zahradě Trees na Cestě za pohádkou a pak jsme odfrčeli do Rudné. Byl ta fajn nabitý den. Miluju víkendy. Už jen proto, že je Tom s námi doma. Já mám všechno kolem rychleji hotové a mám pocit, že na to všechno nejsem sama....

136.den

Pohoda

Ráno jsem vyslechla přání svých tří chlapů a upekla jim bábovku. Jenže jak byli nedočkaví, tak jsem jí vytáhla z trouby dřív a ona se rozpadla :-(. Ve vnitř prostě nebyla hotová. No a taková já jsem, že jsem se pustila do další a ta se už k mé a hlavně ke spokojenosti mých jedlíků povedla. Takže si nakonec pochutnali. Největší ocenění je pro mě to, že se po ní doslova zaprášilo a Filípek stále chodil a furt: ,,Maminko, ta se ti povedla. Je výborná." Tak to je potom radost kuchtit. Takže jsem naloupala brambory, udělala směs na karbanátky, taťka dotvaroval. A my měli v devět hodin nachystáno. Tak to se u nás nestává :-). A jen tak jsme lenošili, hráli si a nikam se nám nechtělo. Udělat kaši a osmažit karbanátky taťka zvládl na jedničku, bez mé asistence a dokonce na nás čekal okurkový salát, který kluci milujou. Ve dvanáct jsme byli po obědě a zahnali jsme kluky odpočívat. No, Tom si jen na chvilku lehnul k Toníčkovi než zabral a já to zalomila a spala s klucíma až do půl třetí!!! Já tak dlouho neměla odpolední spánek, že jsem byla sama překvapená, že ,,to" na mě přišlo. Ale ještě že ,,to" přišlo, bo jsem se probudila vyspinkaná do růžova. Kluci si dali sváču a vyrazili jsme ven. Chlapečci motorizovaní kolobrndama, plus i kočárek naložen bruslema.... Zajeli jsme si do Solníků ( pěkný kousek města, nový, odomečkovaný, není tam velký provoz a bezva cesta na brusle ).



S Filípkem jsme bruslili, Tonča jezdil na kolobrndě s taťkou a vůbec se skvěle zabavili. Tady klucí odpočívají v trávě aneb tak se chytaj klíšťata. :-)
Filípek vydržel dvě hodinky, já o hodinku déle. A cestu domů jsem také absolvovala na kolečkách. A protože jsem během tří hodinek získala něco málo jistoty, tak jsem zkoušela otočky a samo, že jsem skončila na zemi. Zlomeniny nejsou, ani krev netekla, ale myslela jsem, že se počůrám smíchy. První kdo mi přispěchal na pomoc byl Filípek, Tonča byl naložený v kočárku a Tom se jen culil a furt se ptal, co to jak bylo? :-) Domů jsme dorazili vcelku. Hodiny ukazovaly půl sedmou. Večeře, umýt a spát. A myslím, že jsem unavenější než děti.


Po cestě domů nám nad hlavou proletělo asi pět letadel. Filípek s Toníčkem hned spustili, kdy a jakym letadlem poletíme k moři a už to jelo. Hned bychom s Tomem vyrazili na letiště směr moříčko. Ale ještě si počkáme. Přesně 56 dní!

135.den

Zkouška

Dnes jsem byla prubnout brusle. Dostala jsem je k výročí!!! :-) Mám z nich radost a jezdí super. Vyrazili jsme s klucíma bruslit k řece. Je tam krásně vidět na lom. Cestička pěkně asfaltová a zákaz vjezdu motorovým vozidlům. Sice se najdou ti co poruší, ale těch je velice málo.



Filípek drandil. Ze začátku chtěl stále vedle mě, nejlíp o krok přede mnou, aby byl první. Ale je přeci velký kluk, tak může i sám. Pak jsem ho nemohla z bruslí dostat. Ještě jedno kolečko a ještě jedno a teď až k tamtý ceduli, jo?.... :-)




Filípek se na bruslích zlepšuje. Pokroky jsou vidět, každou jízdou je jsitější a jistější. vyhovuje mu spíše klidná cesta. Na Ladronce teda takhle odvázanej není. Moc rychle se pohybujících lidí...


Tonča se vozil v kočáře. Pěkně nožku přes nožku a popoháněl mě!


po večerním koupání. Náš frajer Toník. Není to už kus chlapa?


Filípek, když viděl, že fotím Tončíka, tak chtěl taky vyfotit. Dnes dostal od Karolíny s Klaudinkou dvě krabičky Lego City. Motorku s policajtem a auto s policajtem. Ohodnoceno to bylo slovy: Hustý! Super! A večer se dal do stavění a motorku postavil skoro celou sám! S detaily pomohl tatínek, s autíčkem maminka. A vydržel si s tím hrát a byl tak hodný....
Děkujeme.
Jo a důležitá věc. Dnes jsem poslala přihlášku na školu.... A zpětně jsem si uvědomila, že jsem tam zapoměla dovyplnit kód oboru a myslím, že chtěli ověřené kopie vysvědčení :-(. Tak budu žhavit telefony a zjišťovat, zda mi to tam nějaká dobrá duše dopíše a zda mám dodatečně odeslat ty kopie.... no to to pěkně začíná :-(.

103.den

Krásné Velikonoce všem!!!

Nejsme na klasiku co se Velikonoc týče. Takže kluci ráno vyfasovali taštičky a šli hledat, co jim nechal na zahradě velikonoční zajíček... Prostě my to máme tak.
Více foto tu.

99.den

Frajeři

Takhle vyzbrojení teď chodí klucí ven. A jak jsem si myslela, že brýle budou sundavat a že je nebudou chtít, no tak to jsem se spletla. Už teď zkrátka vědí co jim sekne. :-)

97.den

Takhle snídají chlapi

Baští jogurty a koukají přitom na PSP na pohádku. Jak jinak než na Želvy Ninja. A jogurty? Podle mě to je pěkněj hnus. Koupili jsme je na zkoušku, ale víc je kupovat nebudem. Takhle príma ráno mají ti moji chlapi!

95.den

Spolu

Páni! Tak třicet je dnes našemu taťkovi! Až mě bude třicet... To nebude tak za dlouho.... Ale mám pocit, že nic nemůžu stihnout, že mi život za chvilku bude končit. Třicítka. Taková hranice určitých možností a přitom prý třicítka je nejhezčí věk v životě ženy. No já nevim, třicet mi ještě nebylo, ale teď je mi fajn. A já chci toho ještě tolik stihnout! Možná myslím moc dopředu, moc negativně. Však spousta mých spolužaček teprve zakládá rodinu... Možná proto si přijdu tak stará. Ale začínají se kolem mě pohybovat ročníky 86, 89 a to jsou teprv mladice a kočky.... :-(

75.den

Vodníci

Když jsou kloučci ve vaně oba hned mají o zábavu postaráno. To je hned samý haha, hihi .... a vody je všude plno.

71.den

Chlapáci

Klukům se stýská po tatínkovi. A tak si po jeho odchodu do práce navlíknout jeho oblečení a hrajou si na taťky.

66.den

Před rokem

Na den přesně! Před rokem jsme byli na horách v Neratově. Palandová fotka je tradicí. :-)

41.den

Dovádění

Chlapečci používají palandu na hraní, dole jako skrýš, nahoře jako príma rozhlednu. Během noci je máme ale oba u nás. Tonča ten se budí, protože ho svědí ekzém a Filípek, když vidí, že je Tonča u nás, tak proč by nešel taky, že? No mohli jsme si asi s Tomem pořídit spíše větší postel pro sebe a klucí mohli mít v pokojíku více místa na hraní.
Na fotce si pochutnávají na želé červících, ale říkáme tomu želé hadíci Edíci. Dobrou s kobrou se už u nás taky neříká, obměna dobrou s Edou je jasná. :-)

22.den

Bráškové aneb malej a velkej na procházce

Dnes jsme se vydali na první procházku po našem válení se doma, kdy jsme kašlali, nudlali ..... a nakonec se z horeček vyleželi. Konečně jsme tedy venku, mezi lidma a vracíme se k ,,normálnímu" dění. Procházkou jsme si to namířili na náměstí do hračkářství a jsme zas o pár korun lehčí a psa a koně s rytířem těžší.

18.den

Stále doma

Ano, stále doma. A už nevím co fotit. Takže toto jsou moje dvě sluníčka Filípek a Toníček. Koukají na Želvy Ninja. Filípek touto pohádkou momentálně žije. Toníčka to zas tak nebere, tak si u sledování trochu zdřímnul. A my s Tomem vzpomínáme, jak jsme Ninja želvy ,,žrali", když jsme byli o něco málo starší než teď Fifík.